��ě�岹

Článek ve Forbes: Česká firma testuje novou metodu, která dokáže odhalit rakovinu

Mgr. Pavla Svítková — Fri, 28 Mar 2025 11:48:18 +0000

Článek ve Forbes: Česká firma testuje novou metodu, která dokáže odhalit rakovinu Mgr. Pavla Svítková Pá, 03/28/2025 - 12:48

Pardubický startup Lipidica zkouší u pacientů novou metodu pro odhalování nádorů. Pokud uspěje v právě probíhajícím klinickém testování, spustí revoluci v diagnostice rakoviny. Nyní firma získala vedle evropského také americký patent a potenciálně se jí tak otevírá cesta na obří trh ve Spojených státech.

Čím dříve se podaří rakovinu odhalit, tím vyšší je šance na její vyléčení. Nebo alespoň na zbrzdění rozvoje této zákeřné choroby. Jenže některé typy nádorů se zpočátku v těle rozrůstají v podstatě bez příznaků a dlouho tak unikají pozornosti.

To je třeba případ rakoviny slinivky, kterou se málokdy podaří odhalit v počátečním stadiu. Změnit by to mohla nová metoda, která nádor najde na základě analýzy kapky pacientovy krve.

Revoluční postup, sázející na detailní analýzu lipidů, tedy velmi zjednodušeně řešeno tuků, vyvinul Michal Holčapek z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice (na úvodní fotografii).

Zatím se nová metoda osvědčila při testech v laboratoři, právě pro rozpoznávání rakoviny slinivky břišní. Aby se objev mohl dostat do praxe, spojil se vědecký tým s investory a založili univerzitní spin-off – společnost Lipidica.

Dominantní vliv v ní má pardubický holding Fons JK Group, který provozuje klinické laboratoře a IT společnosti zaměřené na zdravotnictví.

Holding už do projektu investoval padesát milionů korun. Chce nápad dostat co nejrychleji do praxe a první kroky k tomuto cíli se mu již daří uskutečnit.

Státní úřad pro kontrolu léčiv povolil rozjezd klinických testů a ty s úspěchem běží od loňského podzimu. Měly by skončit v roce 2027. „S aktuální investicí zvládneme všechny potřebné kroky,“ věří Zdeněk Jirsa, předseda správní rady společnosti Lipidica.

Peníze z investice poslouží na zmiňovanou klinickou studii. „Dále umožní zajistit povinnou certifikaci metody,“ vysvětluje Jirsa.

Experti chtějí také vyvinout novou generaci vyhodnocovacího programu, který umožní, aby byla metoda snadno přenositelná k potenciálním partnerům v jiných státech.

„Na tom pracujeme ve spolupráci s firmou Stapro, která má dlouholeté zkušenosti s vývojem softwaru pro zdravotnictví a laboratorní medicínu,“ říká Jirsa.

Další investory Lipidica v tuto chvíli nehledá. Ale pokud se podaří úspěšně dokončit klinické testy, začne se poohlížet po partnerovi, který by jí pomohl proniknout na zahraniční trhy. „Prioritou budou státy, kde je metoda patentovaná,“ upřesňuje Jirsa.

Už před časem tým získal český, evropský a japonský patent. Nyní v březnu Lipidica obdržela také americký patent. Pokud se firmě podaří zvládnout klinické testy, otevřela by se jí tak cesta na rozsáhlý trh ve Spojených státech.

Letos se chce Lipidica především soustředit na klinické ověřování metody. Navázala spolupráci s patnácti zdravotnickými pracovišti po celé republice, a to včetně fakultních nemocnic. Mezi spolupracujícími nechybí Masarykův onkologický ústav v Brně, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady nebo FN Hradec Králové.

Společnost Lipidica chce nabrat požadovanou skupinu účastníků studie, tedy minimálně 420 lidí s rakovinou slinivky, mají zájem i o osoby z rizikových skupin. „Hledáme je ve spolupráci s lékaři, ale dobrovolníci se nám mohou hlásit i sami,“ vysvětluje Karolína Kašparová ze společnosti Lipidica.

Časopis místo piva

Analytický chemik Michal Holčapek se teoretickému zkoumání lipidů věnuje skoro celý svůj profesní život. A před časem začal přemýšlet o tom, jak poznatky využít v praxi. Vhodnou cestu mu ukázala náhoda.

Když v roce 2010 přelétal mezi americkými městy Phoenix a Salt Lake City, chtěl si dát pivo. Naštvalo ho ale, že by za něj měl na vnitrostátním letu platit. Takže nakonec místo piva sáhl po propagačním časopise letecké společnosti, kde narazil na vcelku zajímavý populární článek o rakovině. A v tu chvíli se mu vše spojilo.

Rozhodl se zaměřit na rakovinu. Svou analytickou metodu začal upravovat tak, aby byla schopná odhalit vznikající nádor. Volba padla na slinivku, u které se metoda osvědčovala nejlépe.

Během vývoje se profesor Holčapek často dostával do náročných situací. „Několikrát jsme se pustili do věcí, se kterými jsme neměli žádnou předchozí zkušenost. Často jsme se učili za pochodu,“ podotýká.

Nová pro něj byla například práce s biologickými vzorky. „Museli jsme také vyvinout vlastní software a naučit se vícerozměrnou statistickou analýzu pro vyhodnocení dat,“ popisuje. Nyní se tým potýká s dalšími výzvami při práci pro Lipidicu i ve výzkumu.

„Potřebujeme najmout nové lidi, zejména bioinformatiky, protože v mojí skupině nemáme vhodné experty na některé důležité úkoly,“ přiznává Holčapek s tím, že se s kolegy neustále musí něco učit od zkušenějších.

Za nejnáročnější v celém procesu považuje založení spin-off firmy. „Bylo nutné udělat spoustu administrativních a právních kroků, v čemž se vůbec nevyznám,“ poznamenává. Přes obtíže tým dosáhl velkého pokroku. A Michal Holčapek uspěl také v řadě soutěží a získal i štědrou grantovou podporu.

Před dvěma lety se s metodou včasného odhalení rakoviny prosadil v prestižní grantové soutěži Evropské výzkumné rady (ERC). Na pět let získal na výzkum štědrý grant s celkovým rozpočtem téměř devadesát milionů korun.

V roce 2023 práci expertů ocenila nadace Neuron, která společnosti Lipidica udělila cenu za propojení vědy a byznysu. A tím to neskončilo. Před koncem loňského roku získal profesor Holčapek mimořádnou cenu poroty Česká hlava. Obdržel také ocenění ministra školství za mimořádné výsledky výzkumu.

Slinivka jako začátek

Krevní testy by časem mohly pomoci odhalit i další typy rakoviny. Už nyní Holčapek s kolegy zjistil, že odlišnosti ve skladbě lipidů jsou typické pro různé druhy nádorů. „Výsledky u dalších nádorů jsou jen o trochu horší než u karcinomu slinivky břišní,“ upřesňuje Holčapek.

V rámci prestižního evropského grantu nyní s kolegy sbírá ve spolupracujících nemocnicích vzorky od pacientů s deseti vybranými typy nádorů. „Po zpracování získaných dat budeme moci lépe posoudit, jak případný test designovat, aby byl přínosný pro klinickou praxi,“ říká Holčapek.

Základní představa je taková, že z jednoho vzorku krve vědci změří koncentrace více než pěti set lipidů, z čehož se pak sestaví statistické modely pro jednotlivé typy nádorů. „Během pár let uvidíme, nakolik je tento plán reálný,“ upozorňuje Holčapek.

Když má odhadnout, kam se jeho výzkum a vývoj ve společnosti Lipidica posune během deseti let, očekává velké pokroky hned v několika oblastech. „Screeningový test na včasnou detekci nádoru slinivky břišní by měl být součástí běžné medicínské praxe,“ soudí.

To vidí jako velkou prioritu i Jirsa. „V příštích pěti letech bychom chtěli pomoci prosadit screening rizikových skupin nádoru slinivky v České republice,“ říká. Plánuje také, že by s kolegy a partnery pomohli rozjet podobné plošné vyšetřování i v dalších zemích.

Rakovina slinivky totiž patří k nejzáludnějším nádorovým onemocněním. Dlouho probíhá skrytě, ale zároveň se tělem šíří rychle a brzy metastazuje. V Česku je ročně diagnostikováno zhruba 2300 nových případů. U většiny z nich je prognóza velmi špatná, s dožitím v řádech měsíců.

Zároveň Michal Holčapek předpokládá, že za deset let bude v pokročilé fázi vývoje test schopný odhalit další druhy rakoviny. Buď bude probíhat finální klinické testování, nebo by se měl zavádět do praxe.

Autorka: Eva Hníková
Text vyšel v elektronickém vydání časopisu Forbes.

Obrázek

Rozšířit fotografii na webu UPCE

true

Zarovnání fotky

Na střed (výchozí)

Typ

��ě�岹

Útvar (kvůli odkazu v přehledu novinek a odběrům na intranetu)

UPCE

Nové investice zakoupené z projektu CIDET posouvají výzkum na FEI UPCE

Ing. Ivana Mlatečková — Thu, 27 Mar 2025 08:06:47 +0000

Nové investice zakoupené z projektu CIDET posouvají výzkum na FEI UPCE Ing. Ivana Mla… Čt, 03/27/2025 - 09:06

Fakulta elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice pokračuje v modernizaci a rozšiřování vybavení vědeckou infrastrukturou prostřednictvím projektu CIDET (Mezisektorová a mezioborová spolupráce ve výzkumu a vývoji komunikačních, informačních a detekčních technologií pro řídicí a zabezpečovací systémy). V rámci projektu byly pořízeny dvě klíčové investice, které významně podpoří vědeckou činnost v oblasti elektronických senzorů, rádiových prvků, radarových systémů a pokročilých metod zpracování signálu.

Nově zakoupený signálový generátor umožní vědcům realizovat pokročilé experimenty v oblasti rádiových a komunikačních technologií. Přístroj poskytuje široké možnosti generování a analýzy signálů, což otevírá dveře k výzkumu, vývoji a optimalizaci efektivních algoritmů pro detekci a klasifikaci objektů, testům a inovativním řešením v oblasti rádiových systémů.

Druhou významnou investicí je výpočetní cluster, který přinese značný výpočetní výkon potřebný pro simulace, analýzu velkých dat a aplikaci metod umělé inteligence. Díky tomuto modernímu výpočetnímu prostředí budou moci vědci efektivně vyvíjet nové algoritmy pro identifikaci, klasifikaci a sledování objektů v různých aplikacích.

Projekt CIDET si klade za cíl posílení spolupráce mezi akademickou a aplikační sférou, což umožňuje rychlé uplatnění vědeckých poznatků v praxi. Pořízení nového vybavení tak představuje významný krok k dosažení těchto cílů a přispívá k rozvoji špičkového výzkumu na FEI UPCE.

Registrační číslo:

CZ.02.01.01/00/23_021/0008402

Název projektu:

Mezisektorová a mezioborová spolupráce ve výzkumu a vývoji komunikačních, informačních a detekčních technologií pro řídicí a zabezpečovací systémy

Program:

Operační program Jan Amos Komenský

Obrázek

Rozšířit fotografii na webu UPCE

true

Zarovnání fotky

Na střed (výchozí)

Typ

��ě�岹

Útvar (kvůli odkazu v přehledu novinek a odběrům na intranetu)

FEI

Pozvánka na workshop "Overcoming PhD Challenges"

Ing. Jana Křemenáková — Mon, 02 Dec 2024 13:33:00 +0000

Pozvánka na workshop "Overcoming PhD Challenges" Ing. Jana Křem… Po, 12/02/2024 - 14:33

Vážené kolegyně, vážení kolegové,
srdečně Vás zveme na workshop Overcoming PhD Challenges, který se uskuteční v rámci mentoringového programu.

Datum: 11. prosince 2024, 9:30 - 11:00 hod
Místo konání: budova rektorátu, zasedací místnost 4. patro

Workshop bude probíhat v anglickém jazyce pod vedením lektorů z České asociace doktorandek a doktorandů. (Jedná se anglickou a mírně rozšířenou verzi semináře, který probíhal na Univerzitní doktorské škole.)

V případě zájmu se můžete přihlásit prostřednictvím registračního formuláře.

Těšíme se na vás!

Obrázek

Rozšířit fotografii na webu UPCE

false

Zarovnání fotky

Na střed (výchozí)

Zodpovědná osoba

Ing. Jana Křemenáková

Pracoviště zodpovědné osoby

Oddělení HR Award

mentoring mentoring workshop

Typ

��ě�岹

Útvar (kvůli odkazu v přehledu novinek a odběrům na intranetu)

UPCE

Vědec Michal Holčapek převzal cenu Česká hlava

Mgr. Pavla Svítková — Mon, 25 Nov 2024 12:54:12 +0000

Vědec Michal Holčapek převzal cenu Česká hlava Mgr. Pavla Svítková Po, 11/25/2024 - 13:54

Mimořádnou cenu poroty Česká hlava za rok 2024 obdržel analytický chemik prof. Michal Holčapek z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Nejprestižnější české ocenění pro vědce získal za výzkum lipidů a objev metody, která dokáže diagnostikovat rakovinu slinivky břišní pouze z analýzy krve.

Předávání cen Česká hlava za rok 2024 živě přenášela Česká televize.

Česká hlava je vyhlašovatelem nejprestižnějšího českého ocenění, jakého může vědec v tuzemsku dosáhnout. Laureátům je v několika kategoriích národní cena Česká hlava předávána od roku 2002. Podobnou soutěž pořádá iniciativa Česká hlava každoročně od roku 2007 i pro středoškolské studenty pod názvem České hlavičky. Českou hlavu získala před rokem také absolventka Univerzity Pardubice Ing. Barbora Kamenická, Ph.D. (v kategorii Cena doctorandus za technické vědy).

Prof. Michal Holčapek se dlouhodobě věnuje analýze lipidů se zaměřením na detekci některých typů rakoviny. Rakovina slinivky břišní patří mezi nejagresivnější nádorová onemocnění – až 80 % případů je diagnostikováno příliš pozdě na účinnou léčbu, což způsobuje, že méně než 10 % pacientů přežije pět let od diagnózy. Skupina prof. Holčapka na Univerzitě Pardubice se přes 20 let věnuje lipidomické analýze pomocí hmotnostní spektrometrie ve spojení s kapalinovou nebo superkritickou fluidní chromatografií, díky čemuž vytvořila řadu validovaných analytických metod pro detailní charakterizaci lipidů v biologických vzorcích. Tento výzkum umožnil vývoj nové screeningové metody, která může významně zlepšit včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní.

Metoda je založena na lipidomické analýze krve, při které se stanoví koncentrace více než 150 různých lipidů. Na základě těchto údajů získaných od skupiny pacientů s rakovinou slinivky a zdravých jedinců se vytvoří statistický model, který umožňuje s přesností nad 95 % určit, zda pacient trpí tímto onemocněním. Tento krevní test má řadu výhod – vyžaduje jen běžný odběr krve, spolehlivě odhalí i časná stadia rakoviny, čímž dokáže zachytit onemocnění ještě před prvními příznaky. Navíc podobné změny koncentrací lipidů byly pozorovány i u dalších typů rakovin, což otevírá cestu k univerzálnímu krevnímu testu pro více typů rakoviny.

Klinické ověřování spolehlivosti metody provádí spin-off firma Lipidica, a.s., založená Univerzitou Pardubice a společností FONS JK Group, a.s., ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem v Brně, Fakultní nemocnicí v Olomouci a dalšími 13 nemocnicemi po celé České republice. Pokud klinická studie potvrdí přesnost a spolehlivost této metody, mohla by se stát základem pro národní screeningový program pro osoby se zvýšeným rizikem onemocnění, což nemá ve světě obdoby. Dlouhodobým cílem je rozšíření testu i na další typy rakoviny a zavedení jednoduchého krevního testu do klinické praxe, který by významně zvýšil šance na přežití pacientů.

Další laureáti ceny Česká hlava za rok 2024

Národní cena vlády Česká hlava
prof. Tomáš Jungwirth, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR

Cena INVENCE
Mgr. Jan Dobeš, Ph.D., Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta

Cena INDUSTRIE
Bene Meat Technologies a.s.

Cena Doctorandus za technické vědy
Ing. David Vojna, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR

Cena Doctorandus za přírodní vědy
RNDr. Jakub Podgorný, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR

Cena LOREM
prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D., Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové

Cena ministra životního prostředí
doc. Mgr. Lukáš Trakal, Ph.D., Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí

Obrázek

Rozšířit fotografii na webu UPCE

true

Zarovnání fotky

Odshora

Typ

��ě�岹

Útvar (kvůli odkazu v přehledu novinek a odběrům na intranetu)

UPCE

Pozvánka na workshop vědeckého psaní

Ing. Jana Křemenáková — Mon, 18 Nov 2024 08:27:00 +0000

Pozvánka na workshop vědeckého psaní Ing. Jana Křem… Po, 11/18/2024 - 09:27

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Srdečně Vás zveme na interaktivní workshop Writing Scientific Papers, který se uskuteční v rámci mentoringového programu.

Datum: 22. listopadu 2024, 9:00 - 13:00 hod

Místo konání: budova rektorátu, zasedací místnost 4. patro

Lektor: Carlos v. Melo (UK)

Workshop je primárně určen pro Ph.D. studující, akademické a vědecké pracující. Kapacita kurzu je omezena na 12 účastníků. Účastníci mentoringového programu mají možnost přednostní registrace.

Workshop bude probíhat v anglickém jazyce.

V případě zájmu se můžete přihlásit prostřednictvím registračního formuláře.

Těšíme se na vás!

Obrázek

Rozšířit fotografii na webu UPCE

true

Zarovnání fotky

Na střed (výchozí)

Zodpovědná osoba

Ing. Jana Křemenáková

Pracoviště zodpovědné osoby

Oddělení HR Award

mentoring mentoring workshop

Typ

��ě�岹

Útvar (kvůli odkazu v přehledu novinek a odběrům na intranetu)

UPCE

Pozvánka na workshop Praktický návod na komunikaci vědy: Jak začít a vydržet

Ing. Jana Křemenáková — Tue, 05 Nov 2024 10:00:00 +0000

Pozvánka na workshop Praktický návod na komunikaci vědy: Jak začít a vydržet Ing. Jana Křem… Út, 11/05/2024 - 11:00

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Srdečně Vás zveme na workshop Praktický návod na komunikaci vědy: Jak začít a vydržet, který se uskuteční v rámci mentoringového programu.

Jak efektivně komunikovat vědecká témata? Komunikace vědy má mnoho forem a možností, během workshopu se dozvíte, jak si správně vybrat. Svět vědy a médií se ale zároveň v mnohém liší a je dobré vědět, co (ne)dělat, jak se připravit na rozhovor, jak efektivně komunikovat s novináři nebo jak se do médií vůbec dostat.

Termín: 6. listopadu 2024, od 10:00 do 12:00 hodin

Místo: budova VO, místnost 01009

Lektorka: Pavla Hubálková

Pavla Hubálková píše o vědě. Původně si myslela, že bude vědkyní. Vystudovala klinickou biochemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a dokončila doktorát v oboru neurovědy na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Během Ph.D. studia ale díky Fulbrightovu stipendiu odjela na roční výzkumnou stáž na Northwestern University v Chicagu, kde přišla na to, že místo bádání v laboratoři se chce více věnovat komunikaci vědy. Nyní působí jako vědecká novinářka v české edici magazínu WIRED. Vědu komunikuje i na sociálních sítích, píše newsletter a je spoluautorkou první knihy o komunikaci vědy v češtině.

Kapacita kurzu je omezena. Účastníci mentoringového programu mají možnost přednostního přihlášení.

Těšíme se na Vaši účast!

Registrovat se můžete zde: Komunikace vědy | Univerzita Pardubice (upce.cz)

Obrázek

Rozšířit fotografii na webu UPCE

true

Zarovnání fotky

Na střed (výchozí)

Zodpovědná osoba

Ing. Jana Křemenáková

Pracoviště zodpovědné osoby

Oddělení HR Award

mentoring workshop mentoring

Typ

��ě�岹

Útvar (kvůli odkazu v přehledu novinek a odběrům na intranetu)

UPCE

V Česku odstartovala klinická studie k odhalení rakoviny slinivky

Ing. Lenka Krejčíková — Wed, 09 Oct 2024 11:54:29 +0000

V Česku odstartovala klinická studie k odhalení rakoviny slinivky Ing. Lenka Kre… St, 10/09/2024 - 13:54

Na reálných pacientech se testuje objev týmu prof. Holčapka z Univerzity Pardubice.

V Česku odstartovala klinická studie, která zkoumá, zda je možné najít nádor slinivky břišní včas. Řeší citlivost testu, který by měl z krve pacienta odhalit případné přednádorové změny. Pokud se účinnost tzv. lipidomického testu prokáže, půjde o zásadní průlom. Test by se pak totiž mohl stát nástrojem pro screening nádorových onemocnění slinivky břišní.

Na studii spolupracuje společnost Lipidica s gastroenterology a onkology. Analýzy vzorků v klinické studii bude provádět firma Lipidica, která je společností Univerzity Pardubice a FONS JK Group, a v níž má univerzita majetkový podíl. Klíčovými partnery studie jsou Fakultní nemocnice Olomouc a Masarykův onkologický ústav. Do studie by se mělo celkem zapojit 15 center po celé republice.

Metodiku, která umožňuje diagnostikovat nemoc už v raném stádiu vyvinul tým analytického chemika a špičkového vědce Michala Holčapka z Fakulty chemicko-technologické UPCE, který je držitelem prestižního evropského ERC Advanced grantu. Dokázal to analýzou lipidů a následnou vícerozměrnou statistickou analýzou z běžného vzorku krve. „Lipidomický test je neinvazivní a mohl by pomoci k zavedení screeningového programu. Ten by diagnostiku karcinomu slinivky břišní posunul směrem k včasnějšímu stadiu, kdy je větší šance úspěšné léčby a prodloužení života pacientů,“ říká analytický chemik prof. Michal Holčapek z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice, který je světově uznávaným expertem právě v oblasti lipidů.

Metodu publikoval špičkový světový časopis Nature Communication a Univerzita Pardubice na ni drží dva patenty.

Podle expertů z České gastroenterologické společnosti (ČGS) ročně onemocní rakovinou slinivky břišní (pankreatu) přibližně 2 400 lidí, téměř 2 200 jí za stejné období podlehne a odborníci předpokládají, že v roce 2030 bude tato nemoc druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění. „Rakovina slinivky břišní patří mezi nejagresivnější nádory vůbec – do poslední chvíle je bez příznaků, přestože se vyvíjí více než 10 let. Když začnou potíže, je už na léčbu obvykle pozdě. Jedinou nadějí na vyléčení je operace, ke které však dospěje jen asi 20 % nemocných. Zbytek pacientů se bohužel nachází ve stadiích, kdy se jim snažíme prodloužit život v co nejlepší kvalitě,“ říká prof. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., přednosta II. interní kliniky gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc. Zatímco u pacientů s pokročilým stadiem rakoviny slinivky se průměrná doba dožití pohybuje kolem 1,5 roku, včasně odhalení mohou žít až šestkrát déle. „Víme, že u těch, kteří nádor slinivky břišní mají, se liší množství a složení lipidů. Právě probíhající studie ukáže, zda bude test schopen z krve odhalit změny v lipidech u rizikových jedinců, kteří se cítí být zdraví, a přesto se už v jejich těle něco děje,“ vysvětluje prof. Urban.

Pokud se účinnost testu prokáže, půjde podle primáře Gastroenterologického oddělení Masarykova onkologického ústavu doc. MUDr. Jana Trny, Ph.D., o naprostý přelom v léčbě rakoviny slinivky břišní. „V současné době nemáme moc možností, jak vyhledat lidi, kterým hrozí, že nemoc dostanou. A vzhledem k finanční, kapacitní a medicínské náročnosti nemůžeme provádět specializované preventivní vyšetření všem. S odběrem krve je to ale jinak. Desetiletí toužíme po tom, abychom byli schopni najít nemoc včas – zrovna u této nemoci je to naprosto klíčové,“ říká prim. Trna. Přednádorové změny nebo rakovinu v rané fázi nyní pomáhá odhalit program včasného záchytu karcinomu pankreatu. V jeho rámci gastroenterologové úzce spolupracují s klinickými genetiky a s radiology, kteří provádějí další specializovaná vyšetření, např. magnetickou rezonanci.

Screeningový program je v současnosti určen pouze lidem, jejichž celoživotní riziko tohoto druhu rakoviny je vyšší než 5 %. „V nově zřizovaných centrech vysoce specializované péče pro digestivní endoskopii, kam patří i naše pracoviště, podstupují rizikové osoby pravidelné vyšetření slinivky břišní magnetickou rezonancí a endoskopickou ultrasonografií,“ říká doc. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., předseda ČGS a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové. Mezi rizikové jedince patří ti, kteří mají dědičnou formu chronického zánětu slinivky břišní nebo mají dva a více přímých příbuzných s rakovinou pankreatu. Ohroženi jsou také nositelé určitých genetických mutací – například mutace v genu BRCA1 a BRCA2, které jsou zároveň původcem nádorů prsů a vaječníků.

„Rizikové osoby k nám chodí na kontroly pravidelně jednou ročně. V rámci této studie jim navíc odebereme, s jejich informovaným souhlasem, krev, již pak ve formě plazmy posíláme do laboratoře Lipidica,“ dodává prof. Urban. Studie tak zkoumá krev od rizikových jedinců, kteří jsou zatím zdraví, i od těch, kteří už nádor mají, ale malý – operabilní. „Dosavadní diagnostické metody jsou sice velmi účinné, ale zároveň nákladné a pro pacienta nepříjemné, test na základě běžného odběru krve bude pro klinickou praxi velkým přínosem. Náš lipidomický test LDPC je založen na patentově chráněné metodice vyvinuté na Univerzitě Pardubice a kombinuje poznatky analytické chemie, biostatistiky a dalších vědních oborů,“ dodává Ing. Karolína Kašparová, ředitelka firmy Lipidica, která je také akreditovanou zdravotnickou laboratoří.

Společnost Lipidica, a.s. jako společný projekt Univerzity Pardubice a společnosti FONS JK Group a.s. získala za tento počin Cenu Neuron za mimořádné propojení vědy a byznysu.

Studie odstartovala letos a měla by skončit v roce 2027, projde jí více než 400 účastníků. Pokud se specificita a citlivost testu potvrdí, potrvá podle odborníků ještě nějaký čas, než se test stane součástí standardní péče. A než bude jasné, zda jej proplatí zdravotní pojišťovny, nebo si jej lidé budou hradit sami. Už nyní však výrobce deklaruje, že by cena neměla přesáhnout nízké tisíce korun.

Kontakt pro novináře:

Markéta Pudilová
marketa@mavepr.cz
+420 776 328 470

Foto: Barbora Mráčková, Nadace Experientia

Obrázek

Rozšířit fotografii na webu UPCE

true

Zarovnání fotky

Na střed (výchozí)

Typ

��ě�岹

Útvar (kvůli odkazu v přehledu novinek a odběrům na intranetu)

UPCE

Fotogalerie: Noc vědců na Univerzitě Pardubice otevřela laboratoře v Doubravicích

Ing. Lenka Krejčíková — Mon, 30 Sep 2024 13:07:40 +0000

Fotogalerie: Noc vědců na Univerzitě Pardubice otevřela laboratoře v Doubravicích Ing. Lenka Kre… Po, 09/30/2024 - 15:07

Technologický areál v Doubravicích, 35 stanovišť, 7 fakult a 6hodinová vědecká jízda. Taková byla oblíbená Noc vědců plná experimentů, pokusů, ukázek i nejrůznějších interaktivních demonstrací.

Všechny propojilo téma Proměna, a to z různých úhlů pohledu, navíc v místě, které nebývá veřejnosti běžně přístupné. Přestože Noc vědců potrápilo deštivé počasí, které s přestávkami vydrželo až do večera, její pestrý program přilákal přes 1 000 návštěvníků. Nadšeně okukovali vše, co si pro ně vědci i vědkyně ze všech našich fakult připravili. Nezdráhali se pokládat zvídavé otázky a v jejich společnosti postupně propadali kouzlu vědy až do noci. Děti sbíraly razítka do vědeckých indexů a odcházely nejen s malými dárečky, ale všichni plni dojmů a nových poznatků. Že je věda zábava a baví malé i velké, se můžete přesvědčit v naší video a fotogalerii.

Tak zase za rok se těšíme na viděnou.

Obrázek

Rozšířit fotografii na webu UPCE

true

Zarovnání fotky

Na střed (výchozí)

galerie Noc vědců

Typ

��ě�岹

Útvar (kvůli odkazu v přehledu novinek a odběrům na intranetu)

UPCE

S lyžemi o závod. Tým chemiků Davida Veselého zrychluje běžky

Ing. Lenka Krejčíková — Sun, 21 Jul 2024 19:25:13 +0000

S lyžemi o závod. Tým chemiků Davida Veselého zrychluje běžky Ing. Lenka Kre… Ne, 07/21/2024 - 21:25

Sám by se na běžky nepostavil, ale biatlon sleduje rád. České závodníky už neposouvá do cíle jen fanděním u televize. Chemik David Veselý z Fakulty chemicko-technologické pro ně vylepšil mazání na lyže. S kolegy vytvořil speciální příměs, která je dokáže zrychlit. A dostat by se k ní mohli i obyčejní běžkaři.

Jezdíte na běžkách?

Ne, já sám nejezdím. Mě na běžky nikdo nedostane, vždyť je to strašná dřina (smích).

A biatlon sledujete?

Ano, jsem fanoušek, ale jedině z gauče.

Přitom máte pro závodníky pomyslné eso v rukávu…

Připravujeme jakási aditiva do různých formulací vosků, zejména jejich kapalných variant, určených pro mazání lyží.

K čemu látka slouží?

Náš výzkum měl vyvinout látky, které budou zlepšovat kluznost lyží primárně na sněhu. Vysoká kluznost znamená, že se materiál málo špiní, což je v případě lyží velká výhoda. U lyží se myšlenka na vyšší kluznost zrodila, ale během realizace jsme se neomezovali pouze na sníh, ale v podstatě obecně na zvýšení kluznosti. Šlo přitom o to co nejvíce snížit povrchového napětí.

V čem přesně tedy vaše aditivum umí běžkařům pomoci?

Je to urychlovač. Je určen především na techniku bruslení, při níž lyžař potřebuje, aby lyže co nejvíc jely. Počítá se každý centimetr, o který lyže dojedou dál a díky kterému závodník ušetří síly. Totéž platí pro techniku soupaže. Naproti tomu při klasickém lyžování lyžař potřebuje odraz a aby lyže naopak byly v kontaktu se sněhem. Pro tuto disciplínu naše aditivum není.

Co je výhodou vaší látky?

Je hodně hydrofobní. Po aplikaci se na materiálu nedrží voda, naopak dobře stéká z povrchu pryč. Od této vlastnosti jsme se na začátku odrazili. Kluznost souvisí s povrchovou energií, která závisí na kontaktním úhlu. Pro lyže i další aplikace naší látky je nejdůležitějším médiem voda. Právě po vodě, kterou sníh obsahuje, to krásně klouže. V tom je celá finta.

Má látka ještě nějaké další vlastnosti?

Snažili jsme se dosáhnout toho, aby na materiálu vydržela co nejdéle. Lyžaři si totiž dost často stěžují, že ke konci závodu už lyže špatně jedou. Je tedy nutné zajistit i to, aby se látka jízdou neobrušovala, ale to zatím neumíme.

Jak vaše látka vypadá?

Je to bílá pevná látka. Chemicky obsahuje prvky jako křemík, kyslík, uhlík a vodík. Je dobře rozpustná, takže je možné připravit její roztoky. Teoreticky lze aplikovat i jako prášek, ale to je technicky nesmysl. Ten míval význam v době, kdy se jako materiál skluznic lyží používal teflon a prášek se zažehlil do povrchu. U nových variant skluznic je ale tato verze jen plýtváním materiálu.

Jak jste látku připravovali?

Organickou syntézou. V případě organokovů je relativně složitá a trvá víc než týden. Je to sofistikovaný a poměrně komplikovaný proces, jehož výchozí suroviny jsou docela drahé. Syntéza probíhá částečně v inertní neboli ochranné atmosféře.

Jaké množství jste doteď vyrobili?

Asi půl kila. Spoustu látek jsme si připravili v malých množstvích a ty jsme potom testovali. A zpětná vazba typu „tohle je nejlepší, tohle chci“ nás přivedla k většímu výzkumu. Je totiž rozdíl připravovat látku v množství 0,05 gramů, 10 gramů nebo dokonce 100 gramů.

Co bylo hnacím motorem vašeho výzkumu?

Postupný zákaz fluorovaných sloučenin. S jeho příchodem se tato oblast velmi rozhýbala. Poukazovalo se na to, že tyto látky nejsou k životnímu prostředí šetrné, v přírodě jsou téměř nerozložitelné, a že dokonce škodí lidskému zdraví.

Měli jste tedy dosáhnout stejných vlastností, akorát bez fluoru?

Řekli jsme si, že nejdůležitější vlastností pro naši aplikaci je hydrofobita. Pro představu – když na teflonovou pánvičku kápnete vodu, rozuteče se okamžitě do všech stran. Téhož efektu jsme chtěli docílit i pro dnes užívané skluznice.

Trvalo vám dlouho aditivum vyladit?

Pracovali jsme na něm asi dva roky, ale předcházel tomu určitý vývoj. Na začátku jsme se s naším partnerem, kterým je firma zabývající se výrobou vosků, museli domluvit, co chceme a jestli je to vůbec možné.

Jak se nová látka testuje v praxi?

Účinnost naší látky se měří testováním přímo v terénu, konkrétně testují rychlost a dojezdovou vzdálenost. Partner naši látku přidává do jednotlivých formulací pro mazání lyží a hledání té optimální představuje hodně práce. Sám si připraví několik párů lyží, které jsou namazány směsí s různým množstvím naší látky. Tester pak vyrazí na testovací trať s jedním párem lyží. Sjede určitý úsek kopce, běží dva kilometry a přitom projede fotobuňkou, která změří jeho rychlost. Sundá lyže, vezme další pár a jede to kolečko nanovo.

Účastnil jste se testování aktivně?

Já bych u toho umřel. Testování je velmi fyzicky náročné.

U profesionálních sportovců asi nestačí jen namazat a šup na start…

To samozřejmě ne, profesionální mazání nemůže dělat jen tak někdo. Několikrát jsem byl přítomný u přípravy lyží a je to doslova „foch“.

Takže vaše látka nebude určena pro amatérské lyžování?

Bude. Pro toto využití počítáme právě s kapalnou formou, kterou si běžkař nastříká na skluznici a může vyběhnout. Potřebujeme ale jednotlivé formulace důkladně otestovat, protože absolutně nemůže nastat situace, že někdo přijde, nastříká si to na lyže, a vůbec mu to nepojede. Teprve ve chvíli, kdy všechno stoprocentně vyladíme, se přípravky mohou začít vyrábět a nabízet. To už je ale úkol pro našeho partnera.

Mnozí běžkaři mají zažitou běžnou sadu vosků, podle počasí vyberou kelímek, namažou a jedou. Takhle už se to dnes nedělá?

V obchodech už bývá jiná nabídka. Vosky jsou mnohdy kapalné. A s touto variantou máme nejlepší úspěchy i my. Pro kapalné systémy jsou naše látky nejvhodnější. Lze je aplikovat i do parafínu, na který jsou právě mnozí lyžaři zvyklí.

Jak jste se k tomuto výzkumu dostal?

Na začátku za mnou přišel jeden z prvních absolventů naší fakulty, pan Tischer, pro něho naši látku vyvíjíme. Chtěl, abychom mu pomohli zvýšit kluznost běžeckých lyží. A jelikož já jsem kovaný v silikonových pryskyřicích a látkách, kterým se říká polysiloxany, začali jsme na této bázi aplikovat nové látky.

Řešíte výzkum sám?

Přišel jsem k němu jako první. Šel jsem cestou polysiloxanů nebo siloxanů, takže jsem vycházel ze silikonu. Pak jsem přibral další kolegy, doktora Nováka a prof. Jambora, kteří to posunuli dál a začali k tomu přidávat nápady z oblasti složitějších organokovových sloučenin. Nově mezi sebou máme také doktora Michala Amana a Ing. Michaela Srba.

Jaký je to pocit stát u zrodu něčeho takového?

Dobrý. Snažím se většinu svých výzkumů dělat ve spolupráci s partnery, tedy konkrétními firmami, a díky tomu se povedlo dotáhnout i tuto relativně složitou věc poměrně daleko, tedy k něčemu, co má možný potenciál v reálném životě.

Má vývoj v této oblasti někde konec?

V současnosti se konec nedá dohlédnout. Díky zákazu používání fluoru je to nová oblast a nedá se odhadnout, kdy nastane boom různých experimentů, než se to ustálí. Některé produkty vyhrají a situace se zase uklidní, ale momentálně nelze říct, kdy k tomu dojde.

doc. Ing. David Veselý, Ph.D. (1975)

Prorektor pro vzdělávání a kvalitu Univerzity Pardubice
Pracuje v Ústavu chemie a technologie makromolekulárních látek, konkrétně na Oddělení nátěrových hmot a organických povlaků.
Zabývá se formulací nátěrových hmot a organických povlaků syntézou antikorozních pigmentů a studiem mechanismů oxopolymeračních reakcí.
Poslední dva roky pracuje s kolegy na vývoji nové sloučeniny určené pro zvýšení kluznosti povrchů polymerních materiálů a kompozitů. Pomáhá například zrychlit jízdu na lyžích a navíc je šetrná k přírodě.
Za vývoj těchto přípravků získal ke konci roku 2023 cenu Pardubického podnikatelského inkubátoru P-pink v kategorii Top inovace.
Na směsi obsahující nově vyvinutou látku drží Univerzita Pardubice český patent.
Ve volném čase rád tráví volné chvilky se svými dětmi.

TEXT Zuzana Paulusová : FOTO Milan Reinberk

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě.

Obrázek

Rozšířit fotografii na webu UPCE

true

Zarovnání fotky

Na střed (výchozí)

Typ

��ě�岹

Útvar (kvůli odkazu v přehledu novinek a odběrům na intranetu)

UPCE

EU TalentOn 2024 European Union Contest for early-career researchers

Ing. Jana Křemenáková — Wed, 26 Jun 2024 08:51:10 +0000

EU TalentOn 2024 European Union Contest for early-career researchers Ing. Jana Křem… St, 06/26/2024 - 10:51

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolte mi Vás informovat o nadcházející události EU TalentOn 2024 European Union Contest for early-career researchers, která se bude konat v polských Katowicích:

The University of Silesia and the European Comission has the honor to invite scientists to participate in the EU TalentOn 2024 European Union Contest for early-career researchers.

The contest is funded by the European Union from the Horizon Europe programme and will be the flagship event as a part of the celebration of the European City of Science Katowice 2024.

EU TalentOn 2024 is a competition for young scientists (21-35 years old) from European countries and countries associated with the Horizon Europe Programme. The idea is to encourage you to propose new, creative solutions to the world's most pressing problems.

About 125 participants will work in 3/4/5-person groups to create a proposal in one of 5 scientific areas (which correspond to the 5 EU Missions in Horizon Europe and are called the 5 Mission Arenas). We want the proposals to be scientific, creative, feasible, and convincing: the idea is to encourage a flow of fresh, interdisciplinary ideas, including input from all areas of science and humanities.

5 Mission Arenas:

1. Adaptation to Climate Change

2. Cancer Prevention and Care

3. Restore our Ocean and Water

4. 100 Climate-Neutral and Smart Cities

5. A Soil Deal for Europe

The total value of the prizes is 75 000 EUR.

All detailed information and the application form can be found here: https://eutalenton2024.eu/

This is going to be a vibrant, intellectually stimulating event!

Time to register is till July 7, 2024.

Obrázek

Rozšířit fotografii na webu UPCE

false

Zarovnání fotky

Na střed (výchozí)

Zodpovědná osoba

Ing. Jana Křemenáková

Pracoviště zodpovědné osoby

Oddělení HR Award

mentoring

Typ

��ě�岹

Útvar (kvůli odkazu v přehledu novinek a odběrům na intranetu)

UPCE